Besedila: Trollech. Ve Hvozdech. Tajemství Hlubin Lesa.

Ten carovne temny les me skryva cestu svou
Doufam ne marne dnes v nej vnorim du?i mou
Jakys stary sen me nuti do zdej?ich kraju
Dlouhe roky rika: "jdi, vydej se na cestu!"

Zahaleny lesa tmou u? zanedlouho jsem
Kvileni zvere ru?i ted v moji mysli klid
Strachuji se neznameho a ten divny sen
Co desi me svym tajemstvim, musim pron najit klic

Znaveny u? cestou svou usinam na strome
Ten sen se zase navraci me ceka kru?na noc
Krik mladych od kanete je? le?i tu v hnizde
Neda me chvili spat ted u? toho mam dost

Po noci stravene v korunach jsem znaven je?te vic
V ptacim hnizde nachazim jen mrtva mladata
Prolezla jsou mravenci jak po smrti deset dni
V?dyt vecer je?te ?iva byla tot smutna zahada

U? davno prece musi byt rozjasneny den
Po svetle ani vzpominka, stale v temnote
Co deje se tu v techto mistech je hor?i ne?li sen
V hruze pomy?lim na utek stejnou cestou zpet

Na chladne zemi v?ak u? neni cesta jako driv
Zde?eny mam hruzu z tech mist tajemnych
Navrat zpet tu smysl ztraci kam uniknout nevim
Sen odvahu dodava, rika:" jdi, kde je stin!"

Nezbyva ne? uposlechnout predstavy me hlas
Pronikam do hloubi mrazu stale ni? a ni?
Kdy? v dali za skalami vidim ohnu zar
Prece jen u cile jsem, bohum lesa bli?

Mezi stiny stromu v hlubokem hvozdu
Ovladnuty naladami tajemneho ?umeni
Mezi prameny vod a drevin korenu
Stojim a vzyvam matku prirodu

Synem lesu citim se celym srdcem
Od skal temnych ozvena davnou moji matkou
Vitr silny nesmrtelny ducha meho otcem
V tunich krytych krovinami na veky spjat s prirodou

Kdy? de?tovych kapek na kraj se sna?i prehr?el
Poznavam tu neskutecnou silu zemskych ?ivlu
V hloubi lesu nalezam utechu sve du?e
Domovem mym je krajina kde ?ije laska stromu

Kdy? zmocnuji se nitra meho pochmurne nalady
Samota s?irava dusi a tryzni
Objimam stromu kmeny jejich mocne du?e
?testi vzne?ene svita a? zari